Ki Hong Lee

Birthdate: 1st September, 1929
Birthplace: Ve?ké Dravce



Kv?ta Fialová se narodila na Slovensku, v obci Vel'ké Dravce v okrese Lu?enec. Její maminka byla výtvarnice, vedle malby se v?novala i socha?ení. Na Slovensku žila rodina do roku 1938, kdy je slovenští nacionalisté p?inutili odejít do ?ech. Z konce 2. sv?tové války si dospívající Kv?ta odnesla nanejvýš traumatizující zážitek, když ji spolu s matkou brutáln? znásilnili sov?tští vojáci. Tato zkušenost byla po?átkem jejího komplikovaného a rozporuplného vztahu k muž?m. Po válce se matka vrátila na Slovensko a Kv?ta Fialová z?stala sama. P?itahovalo ji divadlo a v roce 1946 za?ala hrát v ?eském T?šín?. Téhož roku byla p?ijata na brn?nskou konzervato?. Pokra?ovala studiem na JAMU, které úsp?šn? zakon?ila v roce 1950. Ješt? b?hem studia se objevila v malé roli zapomenutého budovatelského snímku VELKÁ P?ÍLEŽITOST. V 50. letech postupn? prošla divadelními angažmá v Opav?, ?eských Bud?jovicích, Kolín? a jednu sezónu hrála dokonce ve vzdáleném Martin? na Slovensku. P?estože se pohybovala na oblasti, byla obsazena v n?kolika nevýrazných filmech oné doby. Do Prahy mladou here?ku pozval v roce 1958 Jan Werich. Divadlu ABC z?stala v následujících desetiletích v?rná i po jeho p?ipojení k M?stským divadl?m pražským až do roku 1991 a i pozd?ji zde pohostinsky vystupovala. P?íchod do Prahy znamenal v?tší nabídku filmových rolí. V 60. letech ztvárnila ?adu výrazných filmových postav. Objevila se nap?. ve vále?ných dramatech SMRT SI ?ÍKÁ ENGELCHEN nebo OST?E SLEDOVANÉ VLAKY. ?eská kinematografie ale p?edevším v Kv?t? Fialové objevila ideální p?edstavitelku krásných osudových žen a v 60. letech se tak here?ka stala pro mužské publikum sexy symbolem. Její životní rolí se stala postava barové zp?va?ky v parodii na divoký západ LIMONÁDOVÝ JOE ANEB KO?SKÁ OPERA. Protože neum?la zpívat, p?vecký part za ni nazpívala zp?va?ka Yvetta Simonová. Ta ji ostatn? zastoupila po p?vecké stránce i v muzikálu ZVONOKOSY o n?kolik desítek let pozd?ji. Typov? podobné role femme fatale si zopakovala i v parodiích na brakové detektivky (FANTOM MORRISVILLU) a špionážní thrillery bondovského st?ihu (KONEC AGENTA W4C PROST?EDNICTVÍM PSA PANA FOUSTKY) a v detektivkách (PARTIE KRÁSNÉHO DRAGOUNA). Slušný prostor jí od konce 60. let poskytla i televize. Objevila se nap?. v inscenaci VAJÍ?KO, seriálu H?ÍŠNÍ LIDÉ M?STA PRAŽSKÉHO nebo v p?edstavení CHARLIEHO TETA. Její filmová, televizní i divadelní kariéra plynula bez v?tších propad? a s p?ibývajícím v?kem bez problém? m?nila sv?j herecký typ z osudových žen na zralé elegantní dámy a babi?ky, které hrála s nezam?nitelným šarmem a nadhledem. Taková byla její hrab?nka v parodii ADÉLA JEŠT? NEVE?E?ELA nebo babi?ka v rodinné komedii S TEBOU M? BAVÍ SV?T. Své role um?la ztvárnit s typickou sebeironií a lehkou nadsázkou. Má široký herecký rejst?ík, objevila se prakticky ve všech žánrech, nejv?tší podíl ale tvo?ily komedie, které také m?ly nejv?tší ohlas. V pozd?jším v?ku našla svou parketu v postavách záhadných a komicky výst?edních starých dam a ?adu si jich zahrála zejména v televizních inscenacích, jako nap?. T?I ALBERTI A SLE?NA MATYLDA, ZÁHADNÁ PANÍ SAVAGEOVÁ nebo T?I DÁMY S PISTOLÍ. I v d?chodovém v?ku, kdy v?tšina here?ek postupn? mizí z obrazovek a filmového plátna, z?stala ?asto obsazovanou a populární here?kou. Z jejích ?etných, v?tšinou komediálních divadelních rolí stojí za zmínku nap?. Marta Brewsterová ve h?e Jezinky bezinky nebo hlavní ženská role v ?erné komedii Harold a Maud. Pokud jde o osobní život, poprvé se provdala už v 21 letech, ale vzhledem k jejímu svéráznému vztahu k muž?m manželství trvalo velmi krátce. Mladou here?ku manželský život vyd?sil natolik, že od manžela utekla a n?jaký ?as dokonce p?espávala v opušt?né márnici kolínského h?bitova. Svého druhého muže, režiséra Pavla Hášu, poznala v roce 1957 a o dva roky pozd?ji se vzali. Manželství nejenže vydrželo, ale lze ho považovat za š?astné - p?edevším díky tomu, že oba partne?i k sob? byli nanejvýš tolerantní a dop?ávali si vzájemn? velkou míru svobody. V roce 1962 se jim narodila dcera a dnes je již Kv?ta Fialová babi?kou. Here?ka se vždy zajímala o východní nauky, zejména budhismus, o okultismus a ?arod?jnictví. Vlastní sbírku p?edm?t? vztahujících se k tomuto okruhu zájm?.
Kv?ta Fialová se narodila na Slovensku, v obci Vel'ké Dravce v okrese Lu?enec. Její maminka byla výtvarnice, vedle malby se v?novala i socha?ení. Na Slovensku žila rodina do roku 1938, kdy je slovenští nacionalisté p?inutili odejít do ?ech. Z konce 2. sv?tové války si dospívající Kv?ta odnesla nanejvýš traumatizující zážitek, když ji spolu s matkou brutáln? znásilnili sov?tští vojáci. Tato zkušenost byla po?átkem jejího komplikovaného a rozporuplného vztahu k muž?m. Po válce se matka vrátila na Slovensko a Kv?ta Fialová z?stala sama. P?itahovalo ji divadlo a v roce 1946 za?ala hrát v ?eském T?šín?. Téhož roku byla p?ijata na brn?nskou konzervato?. Pokra?ovala studiem na JAMU, které úsp?šn? zakon?ila v roce 1950. Ješt? b?hem studia se objevila v malé roli zapomenutého budovatelského snímku VELKÁ P?ÍLEŽITOST. V 50. letech postupn? prošla divadelními angažmá v Opav?, ?eských Bud?jovicích, Kolín? a jednu sezónu hrála dokonce ve vzdáleném Martin? na Slovensku. P?estože se pohybovala na oblasti, byla obsazena v n?kolika nevýrazných filmech oné doby. Do Prahy mladou here?ku pozval v roce 1958 Jan Werich. Divadlu ABC z?stala v následujících desetiletích v?rná i po jeho p?ipojení k M?stským divadl?m pražským až do roku 1991 a i pozd?ji zde pohostinsky vystupovala. P?íchod do Prahy znamenal v?tší nabídku filmových rolí. V 60. letech ztvárnila ?adu výrazných filmových postav. Objevila se nap?. ve vále?ných dramatech SMRT SI ?ÍKÁ ENGELCHEN nebo OST?E SLEDOVANÉ VLAKY. ?eská kinematografie ale p?edevším v Kv?t? Fialové objevila ideální p?edstavitelku krásných osudových žen a v 60. letech se tak here?ka stala pro mužské publikum sexy symbolem. Její životní rolí se stala postava barové zp?va?ky v parodii na divoký západ LIMONÁDOVÝ JOE ANEB KO?SKÁ OPERA. Protože neum?la zpívat, p?vecký part za ni nazpívala zp?va?ka Yvetta Simonová. Ta ji ostatn? zastoupila po p?vecké stránce i v muzikálu ZVONOKOSY o n?kolik desítek let pozd?ji. Typov? podobné role femme fatale si zopakovala i v parodiích na brakové detektivky (FANTOM MORRISVILLU) a špionážní thrillery bondovského st?ihu (KONEC AGENTA W4C PROST?EDNICTVÍM PSA PANA FOUSTKY) a v detektivkách (PARTIE KRÁSNÉHO DRAGOUNA). Slušný prostor jí od konce 60. let poskytla i televize. Objevila se nap?. v inscenaci VAJÍ?KO, seriálu H?ÍŠNÍ LIDÉ M?STA PRAŽSKÉHO nebo v p?edstavení CHARLIEHO TETA. Její filmová, televizní i divadelní kariéra plynula bez v?tších propad? a s p?ibývajícím v?kem bez problém? m?nila sv?j herecký typ z osudových žen na zralé elegantní dámy a babi?ky, které hrála s nezam?nitelným šarmem a nadhledem. Taková byla její hrab?nka v parodii ADÉLA JEŠT? NEVE?E?ELA nebo babi?ka v rodinné komedii S TEBOU M? BAVÍ SV?T. Své role um?la ztvárnit s typickou sebeironií a lehkou nadsázkou. Má široký herecký rejst?ík, objevila se prakticky ve všech žánrech, nejv?tší podíl ale tvo?ily komedie, které také m?ly nejv?tší ohlas. V pozd?jším v?ku našla svou parketu v postavách záhadných a komicky výst?edních starých dam a ?adu si jich zahrála zejména v televizních inscenacích, jako nap?. T?I ALBERTI A SLE?NA MATYLDA, ZÁHADNÁ PANÍ SAVAGEOVÁ nebo T?I DÁMY S PISTOLÍ. I v d?chodovém v?ku, kdy v?tšina here?ek postupn? mizí z obrazovek a filmového plátna, z?stala ?asto obsazovanou a populární here?kou. Z jejích ?etných, v?tšinou komediálních divadelních rolí stojí za zmínku nap?. Marta Brewsterová ve h?e Jezinky bezinky nebo hlavní ženská role v ?erné komedii Harold a Maud. Pokud jde o osobní život, poprvé se provdala už v 21 letech, ale vzhledem k jejímu svéráznému vztahu k muž?m manželství trvalo velmi krátce. Mladou here?ku manželský život vyd?sil natolik, že od manžela utekla a n?jaký ?as dokonce p?espávala v opušt?né márnici kolínského h?bitova. Svého druhého muže, režiséra Pavla Hášu, poznala v roce 1957 a o dva roky pozd?ji se vzali. Manželství nejenže vydrželo, ale lze ho považovat za š?astné - p?edevším díky tomu, že oba partne?i k sob? byli nanejvýš tolerantní a dop?ávali si vzájemn? velkou míru svobody. V roce 1962 se jim narodila dcera a dnes je již Kv?ta Fialová babi?kou. Here?ka se vždy zajímala o východní nauky, zejména budhismus, o okultismus a ?arod?jnictví. Vlastní sbírku p?edm?t? vztahujících se k tomuto okruhu zájm?.... More.Less.

Filmography

These pages copyright Union Films, 2001-2024. All views expressed in these pages are those of Union Films, and are not necessarily those of the University Of Southampton, or the Students' Union. All logos and trademarks are property of their respective organisations.

Tickets, passes and the prices thereof are subject to availability